Řepková nebo kukuřičná pole, kam jen oko dohlédne. Zlatavou barvu máme rádi, monokulturně obdělávaná pole však bohužel v posledních desetiletích zabíjí druhovou rozmanitost plodin i živočichů. Zemědělské druhy, které byly po staletí základem našich jídelníčků, se pomalu vytrácí, a nejen na poli, ale i na talířích to začíná vypadat nudně. Schválně, pokud vezmeme do úvahy (pseudo)obiloviny, kdy naposledy jste si k obědu dali pohanku, jáhly, žitné placky nebo třeba čirok?

Rozmanitost v přírodě je klíčem k pestrému životu. Takový nabízí třeba permakultura. Jedná se o koncept trvale udržitelných systémů, které fungují ve spolupráci s přírodou, ať už se jedná o jednotlivé zahrádky či domky, celá města nebo dokonce regiony. Myšlenka permakultury se zrodila v průběhu 70. let v Austrálii a dnes stále více dobývá svět. Princip udržitelného hospodaření, který využívá jak tradiční postupy našich babiček, tak moderní vědecké poznatky, se zdá být dobrou cestou za znovuobnovením bohatosti krajiny. Nadšenci do permakultury tak na zahradě pěstují kukuřici, po které se popínají fazole, mezi jahodami jim roste česnek a v řádcích cibulí a mrkve u nich najdete kvést měsíček.

Mnoho těchto nadšenců najdete i u nás v SONNENTORU. Z principu jsme proti monokulturám. Zjistili jsme totiž, že bio a rozmanitost jdou ruku v ruce. A naši pěstitelé nám to potvrzují. Celý pestrý koloběh pak uzavírá humus, vydatné hnojení, které se přirozeně postará o zdravou a úrodnou půdu. I díky němu můžeme mít na talíři každý den pestrou paletu vůní a chutí. Pojďte do toho s námi!