Otec a syn - spojuje je nejen rodinné pouto, ale také láska k bylinám. Josef Šulc má s pěstováním bylin více jak třicetileté zkušenosti. Lásku k půdě zdědil i jeho syn Jan. Spolu často hovořili o důležitosti ekologického pěstování a hospodaří již v biorežimu. Svou práci dělají s nadšením a do pěstování je zapojena celá jejich rodina. Své pole mají v okolí Útěchoviček u Pelhřimova, které se nachází v samém srdci Českomoravské vrchoviny.
KDY JSTE S PĚSTOVÁNÍM BYLIN ZAČALI?
Bylinky začal pěstovat roce 1989 můj tatínek, když mu vrátili 3 ha půdy. Hodně lidí z okolí říkalo, že to nemá perspektivu. Ale táta se nevzdal. Už při studiích jsem tátovi pomáhal a bavilo mně to. Po skončení školy jsem převedl část pozemků do režimu bio a dnes hospodaříme ekologicky na celkové výměře 15 ha.
JAK NA POLÍCH HOSPODAŘÍTE?
15 ha je už dost velká plocha. Využíváme mechanizaci. Některé práce ovšem lze dělat pořád jen ručně. Nepoužíváme herbicidy, pesticidy, fungicidy, nic takového. Nemáme živočišní výrobu, proto je pro nás důležité zelené hnojení a střídaní plodin. Střídáme víceleté a jednoleté byliny a po nich dáváme jetel nebo podobné plodiny a ještě po sklizni bylin zasévám meziplodiny, které taky zlepšují přirozenou úrodnost. Také používáme vermikompost.
JAKÉ BYLINKY PĚSTUJETE?
Specializujeme se na naťové byliny. Největší zájem je o meduňku, mátu jemnou i peprnou, sléz, jitrocel, tymián, yzop a šalvěj. Meduňka tvoří základ skoro každého čaje. Máme ji asi na čtyřech hektarech.
JAK BYLINKY SKLÍZÍTE A SUŠÍTE?
Sklízíme strojem. Není to speciální stroj přímo na byliny, ale stroj na sklizeň pícnin, který jsme si přizpůsobili na sklizeň bylin. Speciální stroje jsou drahé, tak jsme si museli poradit sami. Bylinky sušíme v naší sušárně, kterou jsme si postavili kousek od domu.
MÁTE ZAMĚSTNANCE?
Jsme rodinná firma – jsme čtyři: moji rodiče a já s manželkou. Táta říká, že je pyšný na to, že jsme na tak malé vsi vytvořili čtyři pracovní místa a že jeho otec se na těch třech hektarech, které mu sebrali v 50. letech, nedřel nadarmo.
BAVÍ VÁS PRÁCE NA POLI?
Je to práce těžká, ale je to náš život. Od května do října se nezastavíme. Musíme být pořád ve střehu, sledovat počasí a pak se rychle rozhodovat. Když prší několik dní po sobě, pak se na pole nedostaneme a to je problém. Za sluníčka je na poli horko a v sušárně ještě větší. Ale jsme svými pány a jsem s rodinou.
